Pět důvodů, proč přijmout migranty

Loď migrantů připlouvající na ostrov Lampedusa v jižní Itálii. Profesor Ian Goldin a Geoffrey Cameron ve své nedávné knize „Exceptional People: How Imigration Shaped Our World and Will Define Our Future“ tvrdí, že ve více propojeném světě než kdy předtím bude počet lidí s prostředky a motivací migrovat pouze zvýšit. Zde uvádějí některé výhody, které taková dynamika bude mít pro přijímající i vysílající země, a proč by svět měl přijmout migraci. 1. Migranti jsou dobří pro ekonomiky. Migranti byli v dějinách motorem lidského pokroku. Pohyb lidí podnítil inovace, rozšířil myšlenky, zmírnil chudobu a položil základy všem významným civilizacím a globální ekonomice. Globalizace zvýšila tendenci lidí hledat své štěstí mimo zemi, kde se narodili, a 21. století poskytne více lidem prostředky a důvody, aby se přestěhovali. Tuto budoucnost bychom měli přijmout kvůli výhodám, které slibuje vysílajícím zemím, přijímajícím zemím a samotným migrantům. Pohyb lidí podnítil rozvoj moderních ekonomik. Migranti podporují inovace, propojují trhy, vyplňují mezery v pracovní síle, snižují chudobu a obohacují sociální rozmanitost. 2. Ale co ta nevýhoda? Nejsem slepý vůči značným nákladům a rizikům větší migrace, ale v „Výjimečných lidech“ ukazujeme, že se společnosti příliš soustředily na stinné stránky migrace spíše než na podceňované přínosy. Uvědomujeme si, že určité komunity a skupiny pracovníků mohou být znevýhodněny a oprávněny v tom, co vnímají jako nadměrnou migraci a hrozbu pro jejich zaměstnání a kulturu. Političtí představitelé by se této výzvě měli postavit přijetím řady opatření na sdílení zátěže, která se snaží snížit dopad na kteroukoli komunitu. Například migranti by měli být distribuováni po celé Evropské unii a obyvatelé Malty a italského ostrova Lampedusa by neměli být nuceni absorbovat migranty, kteří jednoduše pocházejí z jejich blízkosti k severní Africe. Podobně by místní úřad Slough ve Spojeném království, který se shodou okolností nachází poblíž londýnského letiště Heathrow, měl dostat dodatečné zdroje, aby se vyrovnal s neobvykle vysokou zátěží, kterou na něj migranti kladou. Je nutné lépe porozumět výhodám a nákladům. Zatímco přínosy jsou obvykle vyšší než náklady, jsou často rozptýlené a objevují se ve střednědobém horizontu, zatímco náklady mohou být místní a okamžité. Je třeba je uznat a řešit, aby se dotčené komunity přesvědčily, že větší migrace je v jejich zájmu. Vlády by měly zaměřit své úsilí na sdílení zátěže a podporu nátlakových místních služeb a také na zajištění toho, aby všichni migranti byli legální a měli související práva a povinnosti. Pouhé omezení počtu podkopává krátkodobou konkurenceschopnost a dlouhodobý růst a dynamiku a má tendenci vést k rostoucímu počtu neregulérních migrantů, což z dlouhodobého hlediska zhoršuje situaci všech. 3. Jaké jsou ekonomické přínosy? V knize „Výjimeční lidé“ ukazujeme, že i mírné zvýšení úrovně migrace by přineslo významné zisky pro globální ekonomiku. Největší prospěch by měly rozvojové země. Světová banka odhaduje, že zvýšení migrace rovnající se 3 % pracovní síly ve vyspělých zemích v letech 2005 až 2025 by přineslo globální zisky ve výši 356 miliard dolarů. Úplné otevření hranic, odhadují ekonomové Kym Anderson a Bjorn Lomborg, by světové ekonomice za 39 let přineslo zisky až 25 bilionů dolarů. Tato čísla lze srovnat se 70 miliardami dolarů, které se v současnosti každoročně vydávají na zahraniční rozvojovou pomoc, as odhadovanými zisky 104 miliard dolarů z úplné liberalizace mezinárodního obchodu. Dva spolehlivé způsoby, jak vytvářet nápady a inovace v ekonomice, jsou zvýšení počtu vysoce vzdělaných pracovníků a zavedení rozmanitosti na pracovišti. Oba tyto cíle prosazuje imigrace a zkušenosti zemí jako USA potvrzují odvážné návrhy této „nové teorie růstu“. Podle Roberta Putnama tvoří imigranti více než trojnásobek laureátů Nobelovy ceny, členů Národní akademie věd a filmových režisérů Oscarů než rodilí Američané. Migranti byli zakladateli firem jako Google, Intel, PayPal, eBay a Yahoo. Více než čtvrtinu všech globálních patentových přihlášek ze Spojených států podávají migranti, ačkoli jde pouze o 12 % populace. Do roku 2000 tvořili migranti 47 % pracovní síly v USA s doktorátem z vědy nebo inženýrství a tvořili 67 % nárůstu pracovní síly ve vědě a inženýrství v USA v letech 1995 až 2006. V roce 2005 stál u kormidla migrant. 52 % start-upů ze Silicon Valley a čtvrtina všech amerických technologických a inženýrských firem založených v letech 1995 až 2005 měla zakladatele z řad migrantů. V roce 2006 byli cizí státní příslušníci žijící ve Spojených státech vynálezci nebo spoluvynálezci ve 40 % všech mezinárodních patentových přihlášek podaných americkou vládou. Migranti přihlašují většinu patentů od předních vědeckých firem: 72 % z celkového počtu u Qualcommu, 65 % u Mercku, 64 % u General Electric a 60 % u Cisco. 4. Migrace nevede ke ztrátě pracovních míst. Zatímco kvalifikovaní migranti jsou zdrojem dynamiky, zahraniční pracovníci s nízkou kvalifikací často přijímají místa, která jsou domorodci považována za méně žádoucí, nebo poskytují služby – jako je domácí péče nebo péče o děti – které uvolňují kvalifikované pracovníky na trh práce. Vysoce kvalifikovaní migranti obvykle pracují v rostoucích sektorech ekonomiky nebo v oblastech, jako je zdravotnictví, vzdělávání a informační technologie, kde je nedostatek domácích pracovníků. Giovanni Peri z Federální rezervní banky v San Franciscu zjistil, že „imigranti rozšiřují produkční kapacitu ekonomiky stimulací investic a podporou specializace… To vede ke zvýšení efektivity a zvýšení příjmu na pracovníka“. Makroekonomické studie rozvinutých zemí s významnou populací narozenou v zahraničí soustavně zjistily, že migrace podporuje a udržuje růst. Studie zemí OECD zjistila, že zvýšená imigrace je doprovázena úměrným zvýšením celkové zaměstnanosti a růstu HDP. Vládou sponzorovaná studie ve Spojeném království zjistila, že migranti přispěli v roce 6 do národního hospodářství asi 2006 miliardami liber. George Borjas odhaduje, že migranti ročně přispějí do ekonomiky USA 10 miliardami dolarů, což je údaj, který uvádějí jiní ekonomové. na spodním konci rozsahu. V letech 1995 až 2005 bylo v USA vytvořeno 16 milionů pracovních míst a 9 milionů z nich bylo obsazeno cizinci. Ve stejném období akademici Stephen Castles a Mark Miller odhadují, že migranti tvořili až dvě třetiny nových zaměstnanců v zemích západní a jižní Evropy. 5. Budeme potřebovat migranty více než kdy předtím. Během příštích padesáti let budou demografické změny v mnoha rozvinutých zemích udělovat z rozšiřování migrace stále atraktivnější politickou možnost. Pokrok v medicíně a veřejném zdraví znamená, že lidé žijí déle, zatímco trvale nízká úroveň plodnosti a konec baby-boomu po druhé světové válce znamenají, že počet dělníků narozených v rozvinutých zemích v nadcházejících letech klesne. Fiskální zátěž tohoto stárnoucího obyvatelstva bude nést stále menší počet pracovníků a bude také generovat nebývalou poptávku po nízkokvalifikovaných zdravotních službách a službách domácí péče. Účinky zmenšující se pracovní síly budou umocněny skutečností, že s rostoucím dosaženým vzděláním ve vyspělých zemích se méně lidí zajímá o práci ve službách s nízkou kvalifikací nebo o práci v řemeslech a stavebnictví. V letech 2005 až 2025 odhaduje OECD, že její členské země zaznamenají 35% nárůst procenta jejich pracovních sil s terciárním vzděláním. S rostoucí úrovní vzdělání rostou i očekávání ohledně práce. Populace v produktivním věku již v některých rozvojových zemích rychle roste v důsledku pozdních demografických změn. Zatímco mnoho zemí východní Asie je za fází svého demografického přechodu, kdy populační růst vrcholí, nejdramatičtější dopady se projeví v subsaharské Africe, kde mezi lety 2005 a 2050 vzroste populace o miliardu lidí. věk 15 a 64 bude v příštím půlstoletí také stabilně růst mezi rozvojovými zeměmi v jižní a střední Asii – které zahrnují země od Íránu přes Indii a Nepál. Země na Blízkém východě a v severní Africe budou také růst podobným tempem, i když nedosáhnou velikosti těchto regionů. Navzdory zvyšujícím se kontrolám vstupujeme do období zintenzivnění migrace, která je výsledkem větší nabídky potenciálních migrantů z rozvojových zemí a rostoucí poptávky po pracovnících s nízkou i vysokou kvalifikací ve Spojeném království a dalších rozvinutých zemích. Za posledních 25 let se celkový počet mezinárodně zdvojnásobil. V příštích desetiletích se pravděpodobně opět zdvojnásobí. Vlády a společnost naléhavě potřebují mnohem lépe porozumět nákladům a přínosům různých politických možností. Krátkodobá protekcionistická opatření, jako je tomu v případě obchodu, jsou kontraproduktivní. Je nezbytné, aby byly zavedeny dlouhodobé perspektivy založené na důkazech, aby byla zajištěna jasnost, která přesahuje současné zmatené diskuse o migrační politice. 17. července 2011 http://blogs.wsj.com/source/2011/07/17/five-reasons-why-we-should-embrace-migrants/ Pro více novinek a aktualizací, pomoc s vašimi vízovými potřebami nebo pro bezplatné posouzení vašeho profilu pro imigrační nebo pracovní víza stačí navštívit www.y-axis.com