Vloženo na Ledna 13 2016
„Cílem návrhu je jak zlepšit možnosti těchto institucí pro export vzdělání, tak také rozšířit jejich základnu financování“Instituce budou také muset mít zaveden stipendijní program na podporu platících studentů, uvedlo v prohlášení ministerstvo školství a kultury. „Cílem vládního návrhu je jednak zlepšit možnosti těchto institucí pro export vzdělání, ale také rozšířit jejich základnu financování,“ uvedl. "Zavedení školného klade větší důraz na kvalitu vzdělávání jako konkurenční faktor." Poplatky nebudou podléhat doktorandům a vědeckým pracovníkům a ani studentům, kteří již v zemi studují. Doposud bylo vysokoškolské vzdělání pro domácí i zahraniční studenty zdarma. Podle ministerstva bylo 77 % z 19,880 2014 zahraničních studentů ve finském vysokoškolském vzdělávání v roce 4,000 ze zemí mimo EU/EHP. Zavedení školného bylo v posledních letech sporným tématem, ale získalo podporu rostoucího počtu univerzit, z nichž některé věří, že to povede k vyššímu počtu příchozích zahraničních studentů. Vláda nicméně loni upustila od návrhu na zavedení minimálního ročního školného ve výši XNUMX XNUMX eur pro nefinské nebo švédské vyučovací programy, částečně v důsledku lobbingu ze strany studentských odborů, které tento krok považovaly za předstupeň rozšíření školného na domácí studenty. Ve společném prohlášení vydaném poté, co byla koncem loňského roku oznámena nejnovější politika, Svaz studentů na finských univerzitách aplikovaných věd (SAMOK) a Národní unie univerzitních studentů ve Finsku (SYK) uvedly, že se „obávají o budoucnost internacionalizace vysokoškolského vzdělávání ve Finsku“. Varovali před dopadem na univerzity, zejména po hlubokých škrtech ve vládním financování a prudkém poklesu počtu studentů ze zemí mimo EU, k němuž došlo ve Švédsku bezprostředně poté, co zavedlo poplatky. „Povinné poplatky budou koncem mnoha mezinárodních programů na našich vysokých školách,“ předpověděl prezident SYL Jari Järvenpää. Naproti tomu obhájci poplatků popřeli, že by měly dlouhodobý negativní dopad na počty studentů. „Očekávám počáteční pokles počtu studentů/uchazečů,“ uznal Markus Laitinen, vedoucí mezinárodních záležitostí na Helsinské univerzitě. "Ale jsem přesvědčen, že se dokážeme odrazit, jako to již udělaly některé univerzity ve Švédsku."
"Myšlenka a ideologie bez poplatků je v nás všech tak zakořeněná, že musíme vystoupit ze své komfortní zóny, abychom věci změnili."Poukázal však na to, že omezené zdroje představují pro univerzity problém, protože se připravují na zavedení poplatků, řekl. "V současné době čelíme vážným škrtům ze strany vlády a najít ochotu provést nezbytné investice do krajiny, kde dominují poplatky, není v žádném případě snadné," varoval. Univerzity možná budou muset přehodnotit své přijímací procesy a také přístup k poskytování ubytování a dalším službám, řekl. „A pak jsou tu věci jako stipendia ve formě prominutí poplatků; něco, co jsme v minulosti prostě nepotřebovali.“ Celkově Laitinen vysvětlil, že zavedení poplatků vyžaduje „kulturní přizpůsobení“ ze strany akademických institucí. „Myšlenka a ideologie bez poplatků je v nás všech tak zakořeněná, že musíme vystoupit z naší komfortní zóny, abychom změnili věci, které jsou v prostředí založeném na poplatcích potřeba,“ řekl. Poplatky také zvyšují potenciál studentů vidět se více jako spotřebitelé než v minulosti, řekl, ale varoval: „Myslím, že se chceme vyhnout situaci, kdy by poplatky byly základem úrovně služeb.“ „Neočekávám, že studenti, kteří platí školné, dostanou mnohem více, pokud jde o služby, než naši ostatní studenti,“ dodal. „Určitě ale očekávám, že studenti s více spotřebitelským přístupem odhalí problémy, které dříve zůstaly nepovšimnuty. To by mohlo vést ke zlepšení situace pro všechny studenty.“ http://thepienews.com/news/finnish-universities-to-charge-non-eu-fees/
Tagy:
Share
Získejte to na svém mobilu
Získejte upozornění na novinky
Kontakt osy Y